Proč by se měly zásoby minimalizovat?
Udržování optimálních skladových zásob je pro každou firmu zásadní, ale ne každý tuto zásadu uplatňuje v praxi. Vzhledem k nepředvídatelným změnám poptávky, narušení dodavatelských řetězců a rostoucím nákladům je obtížné předvídat, jaká úroveň zásob ve skladu je nejvhodnější. Přitom hrozí, že příliš velké zásoby zvýší náklady na manipulaci, a příliš malé zásoby znemožní vyřídit objednávku v čase očekávaném zákazníkem. Obojí je špatně a špatně. Dosáhnout dokonalé rovnováhy není snadný úkol, ale rozhodně stojí za to o ni usilovat.
V 60. letech minulého století Kiichirō Toyoda, který chtěl z Toyoty udělat globálního giganta schopného narušit americkou hegemonii na automobilovém trhu, zavedl v závodech japonské automobilové skupiny princip just-in-time. Od té doby ve skladech po celém světě stále více převládá přístup maximálního snížení zásob. Podniky se snaží dosáhnout a udržet minimální stav zásob, který zajistí hladký a včasný průběh jejich úkolů. To však není jednoduché.
Ani příliš málo, ani příliš mnoho, ale tak akorát.
Udržování velkého množství výrobků ve skladu se nezdá být příliš rozumné: vyžaduje větší kapitálovou angažovanost z hlediska nákladů na pronájem a provoz skladů a udržování většího počtu zaměstnanců a také ztěžuje vyřizování průběžných objednávek, protože je mnohem obtížnější kontrolovat velké zásoby. Přesto se pro tento postup rozhoduje mnoho společností, které pod jednu střechu soustřeďují jak rychloobrátkové zboží (po kterém je velká poptávka), tak neprodejné a sezónní položky. SURPLUS není dobrý, ale BREAK - chápaný jako nulová nebo nedostatečná zásoba určitého SKU k uspokojení poptávky zákazníků - je ještě horší. Jeho příčiny mohou být různé a vyplývají mimo jiné ze špatných předpovědí nabídky a poptávky; z předčasných dodávek; z nepředvídaného zvýšení poptávky na trhu, které vede k rychlejšímu než očekávanému vyčerpání SKU. Důsledky nedostatku jsou někdy závažnější než nadměrná nabídka. Kromě finančních ztrát vedou také ke ztrátě důvěry a v důsledku toho mohou zákazníci odejít ke konkurenci, která má náhodou produkt, který hledají. Pověst maloobchodníka trpí a může trvat mnoho měsíců, než se zotaví.
Výhody snížení zásob
Již jsme zjistili, že jednou ze strategií, jak zabránit nedostatku zásob, může být udržování velkého množství zásob na skladě. To je však nákladné východisko. Snížení nákladů, kdekoli je to možné, je žádoucí strategií pro přežití na konkurenčním a náročném maloobchodním trhu. Zavedení strategie snižování zásob je jedním z nejdůležitějších opatření uvážlivého manažera a přináší mnoho výhod, mezi něž patří: nižší náklady a uvolnění kapitálu (méně zásob znamená nižší výdaje na pronájem a údržbu skladových prostor); více prostoru (optimalizace distribuce zboží, zlepšení rotace zásob, zjednodušení organizace a usnadnění přístupu k výrobkům); zvýšení produktivity (zefektivnění procesů řízení zásob a zvýšení flexibility a přizpůsobivosti). Strategické plánování zásob umožňuje lépe reagovat na změny v poptávce spotřebitelů a umožňuje rychle provádět úpravy, aniž by bylo nutné držet příliš velké zásoby.
Náklady na špatné řízení
V celosvětovém měřítku má nevhodné řízení zásob každoročně za následek mnohamiliardové ztráty způsobené ztrátou tržeb a plýtváním výrobky. V neposlední řadě se snižuje spokojenost zákazníků se službami způsobená nedostatkem zásob a nadměrnými čekacími dobami na jejich doplnění. Mezi další ztráty způsobené špatným řízením zásob patří: ztráta kontroly nad dodavatelským řetězcem, zvýšené náklady na údržbu skladu, pojištění zásob a skladování nadbytečných zásob (tyto náklady se mohou rychle sčítat a snižovat zisky maloobchodníků), ztráta marží (když jsou maloobchodníci nuceni nadhodnocovat ceny výrobků, aby odstranili nadbytečné zásoby), promarněné prodejní příležitosti (když zákazník nespokojený s nedostatkem přejde ke konkurenčnímu dodavateli) a neefektivní provoz (když špatná organizace zásob a označování prodlužuje dodací lhůty).
Analýza ABC/XYZ
Dobrým nápadem, jak se vypořádat s popsanými problémy při řízení zásob, je pravidelná analýza a sledování zásob, které usnadní předvídání poptávky, což následně umožní efektivnější plánování zásobování a využití zdrojů. Podnik tak může rychleji reagovat na změny na trhu a přizpůsobovat se potřebám svých zákazníků.
Zde přichází na pomoc klasifikace ABC, která seskupuje výrobky od nejdůležitějších po nejméně důležité z obchodního hlediska.Například do skupiny A patří nejdražší výrobky, které při malém podílu na objemu zboží tvoří většinu jeho hodnoty (podle tzv. Paretova principu v poměru 20/80). Skupina B jsou materiály se střední hodnotou a středním podílem na hmotnosti zboží (např. 15/30) a skupina C jsou materiály s nízkou hodnotou a vysokou hmotností, např. 5/50). Metodu ABC lze rozšířit o klasifikaci XYZ pro analýzu poptávky, kde skupina X obsahuje materiály s pravidelnou, předvídatelnou poptávkou, skupina Y materiály s proměnlivou poptávkou, často související se sezónností nebo zakázkami, a skupina Z materiály s velmi nepravidelnou poptávkou, kterou je obtížné předvídat.
Kombinací obou klasifikací dohromady získáme čtvercovou matici "tři krát tři", z níž se vytvoří konečných devět skupin klasifikace materiálů: AX, AY, AZ, BX, BY, BZ, CX, CY, CZ. Po tomto rozdělení je možné určit rozsah, kterému je třeba věnovat větší pozornost. Podle této klasifikace budou pro efektivní provoz skladu nejdůležitější - a zároveň nejsnáze skladovatelné - materiály ve skupině AX, které se vyznačují vysokou poptávkou a vysokou hodnotou, protože je lze dodávat podle zásady just-in-time, která spočívá v dodávání materiálů potřebných k výrobě výrobků nebo služeb přesně v množství požadovaném podnikem a přesně v době, kdy jsou potřeba. Naproti tomu v případě skupiny CZ, která sdružuje výrobky s nepravidelným odbytem a nízkou hodnotou, je větší standardizace možná u dodávek, které se uskutečňují méně často a spíše příležitostně. Nevýhodou klasifikace ABC/XYZ je především statičnost a nezohlednění vnějších faktorů, např. změn na trhu nebo inflačního faktoru. Její výhodou je snadné použití a univerzálnost - je použitelná v mnoha oblastech a rozlišuje mezi složkami s vysokou a nízkou hodnotou.
Žádný pohyb bez softwaru
Schopnost okamžitě shromažďovat, kontrolovat a prezentovat spolehlivé informace o zásobách je pro efektivní řízení zásob klíčová. Systémy pro řízení skladů (WMS) jsou navrženy tak, aby tyto úkoly podporovaly. Umožňují dynamicky řídit měnící se situaci ve skladu. Systém shromažďuje a zpracovává informace o stavu skladu v reálném čase a aktualizuje údaje okamžitě po každé skladové operaci. Systém WMS poskytuje informace o aktuálním množství a kvalitě sortimentu, mimo jiné díky inventuře v reálném čase. Provádění takové inventury zajišťuje, že shromážděné informace o zásobách odpovídají skutečnému stavu zásob. Další výhodou této formy inventury je zachování kontinuity skladových operací.
Shrnutí
Nadměrné zásoby mají negativní dopad na ziskovost, a to jak ve výrobních podnicích, tak v distribučních centrech. Nadměrné zásoby jsou také častým problémem velkých velkoobchodů, které provádějí velké jednorázové nákupy, aby získaly další slevy. Nadměrné zásoby jsou také jednou z nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí společnosti provozující dodavatelský řetězec. Přicházejí tak o peníze (nadměrné zásoby zmrazují kapitál, který by mohl být průběžně investován například do modernizace) a cenné skladové prostory. Zavedení strategie snižování (zbytečných) skladových zásob by proto mělo být jedním z nejdůležitějších úkolů každého skladu.
Autor příspěvku: Mgr:
Related News
