Jak by měly vypadat procesy skladování?

Skladování zboží je - podle definice - proces nebo soubor činností zahrnující správu zboží od okamžiku jeho přijetí až po jeho uvolnění k další přepravě. Jeho účelem je bezpečné skladování zboží v souladu se stanovenými předpisy a zajištění správného toku zboží ve skladu.

Čtyři fáze skladování

Výše zmíněné řízení zboží zahrnuje manipulační činnosti, tj. všechny činnosti, které přesahují rámec skladování zboží. Patří k nim tok hmotného zboží (v podobě příjmu, pohybu výrobků v rámci skladu a jejich výdeje příjemci), jakož i shromažďování a zpracování (vychystávání, konzervace), doplněné tokem informací. Zjednodušený vývojový diagram jednotlivých fází procesu je následující:

Fáze I: příjem.

Jedná se o okamžik, kdy zboží dorazí do skladu. Začíná ověřením skutečného stavu dodávky s údaji uvedenými v její dokumentaci. Tato fáze je nesmírně důležitá, protože po potvrzení příjmu přechází odpovědnost za zboží na sklad. Je to také okamžik, kdy je zboží vyloženo pomocí dostupné manipulační infrastruktury, roztříděno a rozděleno podle pravidel organizace skladového prostoru.

Fáze II: skladování.

Spočívá v uspořádání zboží na dostupném prostoru - od nynějška nazývaném skladovací plocha - uspořádaným způsobem. Náklad by měl být roztříděn podle data spotřeby (v případě potravin) a předpokládaného data výdeje (při dodržení zásad správné rotace výrobků). Jednotlivé fáze této fáze zahrnují: proces vyskladnění zásob z příjmového prostoru; uspořádání zboží s ohledem na skladovací podmínky, technologii skladování, rozměry nakládacích jednotek; skladování podle požadavků na výrobek (tj. například udržování správné teploty); konzervaci zásob a pravidelnou kontrolu.

Fáze III: vychystávání.

Ta spočívá v odebrání příslušného množství zboží ze skladovacích prostor za účelem jeho vyskladnění podle objednávky zákazníka a probíhá v tzv. vychystávací oblasti. Zboží se seskupuje (vychystává) do samostatných nákladových jednotek podle sortimentních a množstevních specifikací konkrétního zákazníka, a to jak pomocí ručních, tak i automatizovaných a mechanizovaných operací. V této fázi je nutný přísný dohled nad úkony a pečlivá kontrola jejich souladu s objednávkou, aby se předešlo chybám, a hotové zboží musí být zabaleno tak, aby se při přepravě nepoškodilo.

Fáze IV: vydání.

V této fázi je dříve uskladněné zboží dodáno příjemci ve formě nakládacích jednotek připravených ve fázi vychystávání nebo ve formě totožné s tou, kterou příjemce obdržel ve skladu ve fázi I. Tato fáze probíhá ve speciálně navrženém skladu. Probíhá ve vyhrazeném prostoru a zahrnuje následující operace: příprava přepravních jednotek (pokud nebyly připraveny ve fázi vychystávání); ověření vydaného zboží v souladu s dokumentací; nakládka zboží na určený dopravní prostředek.

Organizace je základem

Správná organizace skladovacích procesů a rozmístění zboží má klíčový vliv na efektivitu skladových operací, zajišťuje optimální využití skladovacích prostor a racionální rozmístění zdrojů. Tímto způsobem je možné snížit ztráty zboží v procesu skladování na minimum. Plynulý tok zboží je možný, pokud jsou dodržovány zásady správného skladování. Mezi ně patří: správná organizace práce a volba systému a způsobu skladování zboží; zajištění bezpečnosti a pohodlí pohybu ve skladovém prostoru (např. díky stabilním regálům, správné šířce dopravních cest a pevným a rovným podlahám); nákup účinného a efektivního vybavení pro provoz skladové haly; péče o řádnou kvalifikaci a potřebné školení zaměstnanců; zavedení transparentního a důsledného systému evidence zboží. Každý sklad by měl mít - podle požadavků Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci - příručku pro bezpečné skladování a uskladnění zboží, včetně schémat postupu v případě různých typů nebezpečí. Odpovědností zaměstnavatele je takové situace identifikovat a předcházet jim.

Vytvoření vhodného uspořádání skladu a umístění zón, v nichž probíhají různé výše uvedené skladovací procesy, umožní volný přístup ke každému výrobku a bezpečné používání přepravních zařízení ve skladovém prostoru omezeném regály/paletami. Existují sklady s průchozím uspořádáním (v nichž se příjmové a výdejové operace provádějí na dvou protilehlých stranách objektu), úhlové (zóny jsou vůči sobě v pravém úhlu) a vakové sklady (v nichž jsou příjmové a výdejové zóny na stejné straně nebo jsou vzájemně propojeny). Při projektování skladu je také důležité správně navrhnout rozměry přepravních tras. Neméně důležité je racionální rozmístění zboží ve skladovací zóně. Například zboží s nízkou rotací (tj. zboží, které ze skladu odtéká méně často) by mělo být umístěno ve vyšších patrech regálů, zatímco zboží, které odtéká často, by mělo být umístěno v nižších patrech, aby byl zajištěn snadný a rychlý přístup k zásobám. Zásoby by měly být skladovány v dosahu dopravních prostředků, s volným přístupem a na pevném místě.

Shrnutí

Způsob, jakým jsou ve skladu prováděny jednotlivé fáze skladování, ovlivňuje efektivitu dodavatelského řetězce, ziskovost podniku a jeho image u zákazníků. Práce skladu se podobá systému propojených nádob: jakákoli chyba v jedné fázi má za následek chyby nebo zpoždění při plnění objednávek v následujících fázích. Proto by prvním krokem ke zlepšení skladových operací neměla být drastická opatření - například reorganizace skladových prostor - ale důkladná kontrola, zda jsou optimálně využívány funkční oblasti, v nichž probíhá každá ze čtyř výše uvedených fází. Správný provoz skladu je ovlivněn péčí o řadu proměnných, jako je včasné vydávání a přijímání nákladů, jeho vybavení správným počtem manipulačních zařízení, správné vymezení vnitřních cest a umístění a stabilní upevnění regálů, používání správného a přehledného značení v celém skladu a dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnávání kvalifikovaného personálu.

Autor záznamu:

Monika Sojka - marketingový specialista