Rychlost obratu zásob je pro efektivní provoz skladu klíčová - proč?
Snem každého vedoucího skladu je neustálý obrat zásob, tj. co nejčastější obměna skladovaných výrobků. To je dobré pro finance každé firmy; čím rychleji firma své zboží zlikviduje, tím více peněz vydělá. Z tohoto důvodu je rychlost obratu zásob považována v logistice za jeden z nejdůležitějších prvků určujících dynamiku skladu (a tím i celého podniku) a její špatné výsledky mohou být podnětem k zavedení vhodných standardizačních procesů.
Jaký je poměr obratu zásob?
Zjednodušeně řečeno, ukazatel obratu zásob udává četnost, s jakou je sklad (nebo jeho část) vyprazdňován a nahrazován novou šarží v určitém časovém období: za účetní rok, čtvrtletí, měsíc atd. Neprodané a nevyřízené zboží je de facto zmrazený kapitál, který nebude použit k výrobě další dávky výrobků. Proto jsou společnosti s vysokou mírou obratu zásob považovány za optimálně řízené, zatímco ty s nízkou mírou za neefektivně fungující a žádají si ozdravný plán.
Podle takzvaného systému ABC lze zboží rozdělit na rychle, středně a pomalu obrátkové (v pořadí A-B-C). Mezi rychloobrátkové zboží obvykle patří výrobky každodenní potřeby, které se prodají v krátkém časovém období a nevyžadují velké investice. Na opačném konci spektra stojí pomaluobrátkové zboží, které vyžaduje delší skladování a blokuje tak skladovací prostor, protože poptávka po něm je omezená (například z důvodu sezónního prodeje, vysokých cen nebo nevhodného umístění).
Jak vypočítat míru obratu zásob?
Existují vzorce, které umožňují vypočítat, za jak dlouho se finanční prostředky investované do zboží vrátí. Míra obratu zásob se určuje podle vzorce, do kterého se dosadí dvě čísla: vlastní náklady společnosti související s prodejem, které vznikly během roku, vydělené průměrnou hodnotou zásob, které se ročně nashromáždí. V tomto přístupu je vzorec následující: míra obratu zásob v násobcích = vlastní náklady na prodej za rok / průměrná hodnota zásob za rok.
Uveďme si to na příkladu. V případě společnosti, která během roku dosáhla tržeb z prodeje zboží ve výši 600 000 PLN a průměrná hodnota jejích zásob je 120 000 PLN, bude daný výsledek podle vzorce 5 (600 000/120 000 = 5). To zase znamená, že zásoby byly během roku doplněny pětkrát.
Druhý vzorec slouží k výpočtu tzv. cyklu obrátky zásob, tj. průměrné doby, kterou zboží stráví ve skladu, než je expedováno zákazníkovi. V tomto případě je třeba průměrnou hodnotu zásob vydělit výší vynaložených vlastních nákladů na prodej a poté vynásobit 365 kalendářními dny. Ve zkratce to bude vypadat následovně: V případě 60 000 GBP jako průměrné hodnoty zboží na skladě a 300 000 GBP nákladů vynaložených během ročního období dostaneme vzorec (60000/ 300000) * 365 = 0,2 * 365 = 73; což znamená, že zboží stráví na skladě v průměru 73 dní, než se vydá na cestu k zákazníkům.
K čemu je dobré znát obrat zásob?
Znalost míry obratu je velmi důležitá z hlediska logistiky zásobování, skladování, vychystávání a distribuce. V zásadě platí, že pokud výše uvedené výpočty považujeme za měřítko efektivity skladování výrobků, je jejich interpretace poměrně jednoduchá: podnik má důvod ke spokojenosti, pokud míra obratu zásob dosahuje vysoké úrovně a cyklus obratu je co nejnižší. Při podrobné analýze je však třeba zohlednit specifika trhu, na kterém podnik působí, a druh skladovaného zboží: u položek s krátkou dobou trvanlivosti (jako jsou čerstvé potraviny - ovoce, zelenina, maso, ryby atd.) by měly být cykly obratu co nejkratší. Z hlediska obchodů prodávajících výrobky s omezenou poptávkou (např. elektronické součástky, náhradní díly do automobilů atd.) však delší cyklus rotace neznamená špatné finanční zdraví nebo pokles hodnoty podniku.
Ve skladech s vysokým obratem by měly být zásoby neustále aktualizovány a měly by mít nadbytečné zásoby, aby se snížilo riziko nedostatku. Pokud je míra obratu příliš vysoká, hrozí, že poptávka převýší nabídku a že takové podmínky budou přetrvávat, což povede ke zhoršení včasnosti plnění objednávek. Na druhé straně může být nízká míra obratu známkou toho, že na skladě je příliš mnoho výrobků, z nichž některé nejsou pravidelně obchodovány, ale naopak přispívají ke zvýšení nákladů na skladování. V takovém případě by měla být přijata opatření ke zvýšení efektivity skladu a řízení podniku a ke zlepšení plnění objednávek a zvýšení ročního obratu a počtu cyklů rotace a také ke zkrácení doby, kterou zboží stráví ve skladu.
Ukazatel rotace zásob pomáhá pochopit specifickou povahu prodávaného zboží, a tedy určit jeho aktuálnost a optimální dobu, ve které by mělo opustit vnitřek skladu. Údaje o obratu lze také využít k reorganizaci skladových prostor: k jejich rozšíření nebo lepšímu vnitřnímu využití. Špatné výsledky vybízejí k rozdělení skladovacích zón, aby se usnadnila identifikace výrobků s nízkým, středním a vysokým obratem, což má vliv na snadnost vyřizování objednávek a způsob zajištění každé z nich. Někdy výsledky výpočtů doporučují zavedení další infrastruktury, například vysokých regálů. Cílem takových opatření je samozřejmě co nejvíce snížit náklady na údržbu skladu, aniž by to bylo na úkor času a objemu objednávek.
Shrnutí
Optimálním řešením pro každou společnost je snaha o rovnováhu. Ideální obměna zásob by se měla blížit minimální době nutné k obnovení zásob po vyprodání předchozího souboru výrobků. Jde o to, aby zboží nebylo skladováno déle, než je nutné, ale také aby zásoby nikdy nedošly.
Autor příspěvku: Mgr:
Related News
