Klíčové závěry
- DPP a PPWR nejsou totéž. Digital Product Passport, tedy digitální produktový pas, je horizontální nástroj EU zavedený nařízením ESPR (EU) 2024/1781 a spouští se akty v přenesené pravomoci pro vybrané skupiny výrobků. V prvním pracovním plánu ESPR (16. dubna 2025) obaly nejsou – datovou vrstvu pro obaly upravuje samo PPWR.
- Počitatelnost cyklů je systémová podmínka. Obal se považuje za opakovaně použitelný teprve tehdy, když splňuje všechny požadavky čl. 11 odst. 1 PPWR, a hospodářský subjekt, který jej poprvé dodá na území daného členského státu, zajistí fungování systému opětovného použití podle přílohy VI (čl. 26 odst. 1). Takový systém má mimo jiné vykazovat počet cyklů a míry návratnosti obalů a může mít podobu uzavřeného, nebo otevřeného systému: obě varianty definuje tatáž příloha VI. Flotilu, kterou nelze spočítat, nelze formálně uzavřít v systému.
- Nosič dat – od 12. února 2029. Vratné obaly uváděné na trh od tohoto data (nebo 30 měsíců od vstupu prováděcího aktu v platnost, pokud tato lhůta připadne později) nesou etiketu vhodnosti k opětovnému použití a QR kód nebo jiný normalizovaný, otevřený, digitální nosič dat usnadňující sledování a počítání obrátek a cyklů (čl. 12 odst. 2). Výjimka: otevřené systémy bez provozovatele (čl. 12 odst. 3).
- Povinnosti přicházejí po etapách: 2026 – prováděcí akty (etikety, digitální označování složení), 2027 – akt v přenesené pravomoci o minimálním počtu cyklů, 2028 – etiketa složení (netýká se přepravních obalů mimo elektronický obchod), 2029 – etiketa opětovného použití a nosič dat, 2030 – metodika digitálního označování potenciálně nebezpečných látek.
- Standard je z principu otevřený – a už existuje. GS1 nabízí hotový základ: GRAI (identifikátor vratných aktiv), EPC s binární formou pro RFID tagy, Digital Link a EPCIS. Vlastní formát od nuly stavět netřeba.
- Vrstva identifikace je dostupná hned. Přepravky bekuplast lze značit čárovými kódy, kódy data matrix, barevnými kódy a RFID; skládací Clever-Retail-Box má patentovaný systém RFID karet a série navržené pro automatické sklady (silverline, contecline) přirozeně spolupracují s automatickým čtením.
DPP, PPWR a ESPR – co skutečně znamená „digitální produktový pas“ pro obal
Kolem DPP se nahromadilo dost nedorozumění, i v odborných materiálech. Začněme proto rozlišením pojmů.
Digital Product Passport (DPP), tedy digitální produktový pas, je horizontální nástroj zavedený nařízením ESPR – Ecodesign for Sustainable Products Regulation (EU) 2024/1781. ESPR samo o sobě pas na konkrétní výrobek neukládá; činí tak teprve akty v přenesené pravomoci pro vybrané skupiny výrobků. První pracovní plán ESPR, přijatý Komisí 16. dubna 2025, uvádí jako priority textil, nábytek, matrace, pneumatiky a dále železo, ocel a hliník – obaly v něm nejsou. Důvod je prozaický: datovou vrstvu pro obaly upravuje zvláštní předpis, tedy PPWR.
PPWR proto označení Digital Product Passport nepoužívá, ale buduje vlastní digitální vrstvu obalu: harmonizované etikety plus normalizovaný, otevřený, digitální nosič dat (QR kód nebo rovnocenný), propojený s určenou sadou informací – od složení materiálu přes vhodnost k opětovnému použití až po cílové digitální označování potenciálně nebezpečných látek. Není to plnohodnotný pas v modelu ESPR, ale tentýž směr a tatáž datová infrastruktura. Pokud ESPR někdy zahrne další skupiny výrobků, firmy, které si data o obalech uspořádaly podle PPWR, budou mít hotový základ.
Pro flotilu RTP je přitom název druhořadý. Ať už řekneme pas, nebo nosič dat, praktický požadavek zní stejně: vratný obal má být digitálně identifikovatelný a počitatelný v oběhu. Rozhodnutí o tom, jaký nosič a na kterých trasách, padají v nejbližších letech, dlouho před rokem 2030.
Co PPWR skutečně vyžaduje: požadavky, systém a nosič dat (čl. 11, 26 a 12)
PPWR přistupuje k vratnému obalu jinak než k jednorázovému: data o oběhu jsou tu podmínkou fungování systému.
Čl. 11 – kdy je obal opakovaně použitelný. Nařízení tento pojem mezi definice v čl. 3 nezařazuje. Obal se považuje za opakovaně použitelný teprve tehdy, když splňuje všech devět požadavků čl. 11 odst. 1. Mimo jiné: má být vytvořen a navržen pro vícenásobné opětovné použití a co největší počet cyklů, splňovat požadavky na zdraví spotřebitelů, bezpečnost a hygienu, dát se vyprázdnit a znovu naplnit bez poškození, hodit se k obnově podle části B přílohy VI a – jakmile se stane odpadem – k recyklaci podle čl. 6. Podstatné je, že do 12. února 2027 Komise stanoví aktem v přenesené pravomoci minimální počet cyklů opakovaně použitelných obalů (čl. 11 odst. 2); navrhovat a deklarovat od oka přestane stačit.
Čl. 26 a příloha VI – systém opětovného použití, který počítá. Hospodářský subjekt, který poprvé dodá opakovaně použitelný obal na území daného členského státu, zajistí v tomto státě fungování systému opětovného použití – zahrnujícího pobídku ke sběru obalů a splňujícího požadavky přílohy VI (čl. 26 odst. 1). Subjekty, které takové obaly používají, se účastní alespoň jednoho takového systému (čl. 27 odst. 1). Příloha VI vyžaduje mimo jiné provozovatele systému, který má kontrolu nad jeho řádným fungováním, a pravidla výkaznictví dávající přístup k údajům o počtu naplnění nebo opětovných použití (cyklů), o vyřazených obalech a o míře sběru, tedy o mírách návratnosti obalů – nebo k odhadovanému průměru, není-li přesný výpočet proveditelný.
Jedno rozlišení tu bývá matoucí: předpis vyžaduje systém opětovného použití, nikoli konkrétní model oběhu. Dvě varianty takového systému definuje teprve příloha VI. V uzavřeném systému spravuje oběh provozovatel nebo spolupracující skupina účastníků, a to bez změny vlastníka obalu. V otevřeném systému obal koluje mezi neurčeným počtem účastníků a alespoň v jedné fázi mění vlastníka. Volba mezi nimi patří subjektu; liší se souborem prováděcích povinností, nikoli samotnou kvalifikací. V obou rozhoduje identifikovatelnost a počitatelnost o tom, zda lze systém formálně uzavřít. Otevřené systémy, které nemají provozovatele systému, jsou osvobozeny od části obecných požadavků, mimo jiné právě od pravidel výkaznictví.
Čl. 12 odst. 2 – etiketa plus nosič dat počítající cykly. Opakovaně použitelné obaly uváděné na trh od 12. února 2029 (nebo 30 měsíců od vstupu prováděcího aktu v platnost, pokud tato lhůta připadne později) musí nést etiketu informující, že obal je vhodný k opětovnému použití, a další informace – mimo jiné o dostupnosti systému opětovného použití a o sběrných místech – zpřístupňovat prostřednictvím QR kódu nebo jiného normalizovaného, otevřeného, digitálního nosiče dat, který usnadňuje sledování obalu a výpočet počtu obrátek a cyklů (nebo odhad průměru, není-li přesný výpočet proveditelný). V místě prodeje mají být přitom opakovaně použitelné prodejní obaly snadno odlišitelné od jednorázových. Podstatná výjimka (čl. 12 odst. 3): požadavek na etiketu a nosič se netýká otevřených systémů, které nemají provozovatele systému. To je logické – počítání cyklů má smysl tam, kde někdo spravuje fond a oběh.
Při návrhu označení lze snadno přehlédnout ještě jednu výhradu. Vyžaduje-li právo Unie, aby nosičem dat šly i informace o samotném výrobku v obalu, použije se pro obě sady informací, o výrobku i o obalu, jeden nosič, a sady musí být snadno odlišitelné (čl. 12 odst. 5). Na jedné přepravce proto neplánujte dva soupeřící kódy, ale jeden nosič s oddělenými datovými vrstvami.
Dokumentace a odpovědnost výrobce obalu. Nezávisle na vrstvě pro uživatele uchovává výrobce obalu technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě – u opakovaně použitelných obalů po dobu 10 let od uvedení na trh, u jednorázových po dobu 5 let (čl. 15 odst. 3). Jednotková nebo dávková identifikace tedy stejně bude potřeba na straně subjektu, který obal uvádí na trh.
Dohromady tyto předpisy posouvají identifikovatelnost z kategorie nice-to-have do povinné vrstvy pro spravované vratné systémy. Zůstává otázka standardu a termínu.
Digitální kalendář PPWR: 2026 → 2030 (a co skutečně znamená rok 2029)
V marketingovém oběhu se objevuje heslo o miliardách přepravek s RFID od roku 2029. Text nařízení říká něco jiného a užitečnějšího. Skutečný harmonogram je žebřík termínů:
- do 12. srpna 2026 – lhůta, v níž měla Komise přijmout prováděcí akty: harmonizovanou etiketu a specifikace požadavků a formátů označování, včetně označování digitálními prostředky (čl. 12 odst. 6), a dále metodiku určování složení materiálu obalů pomocí normalizovaných, otevřených technologií digitálního označování (čl. 12 odst. 7). Stav k 17. srpnu 2026: žádný z těchto aktů nebyl zveřejněn – lhůta uplynula, aniž byly přijaty. Povinnosti to neruší, ale posouvá data, protože další lhůty se počítají také od vstupu těchto aktů v platnost.
- do 12. února 2027 – akt v přenesené pravomoci stanovující minimální počet cyklů opakovaně použitelných obalů (čl. 11 odst. 2).
- od 12. srpna 2028 – harmonizovaná etiketa složení materiálu na obalech (nebo 24 měsíců od vstupu prováděcích aktů v platnost, pokud později; čl. 12 odst. 1). Pro logistiku podstatné: tato povinnost se netýká přepravních obalů ani obalů zahrnutých do systému zálohování a zpětného odběru – s výjimkou obalů pro elektronický obchod.
- od 12. února 2029 – etiketa vhodnosti k opětovnému použití a nosič dat usnadňující sledování a počítání obrátek a cyklů na vratných obalech (nebo 30 měsíců od vstupu prováděcího aktu v platnost; čl. 12 odst. 2). To je vlastní digitální okamžik pro flotilu RTP.
- do 1. ledna 2030 – prováděcí akty s metodikou digitálního označování potenciálně nebezpečných látek v obalech (čl. 12 odst. 7).
Rok 2029 má tedy oporu v předpisu – znamená ale povinnost nosiče dat, nikoli povinné RFID, a žádný předpis nemluví o miliardách přepravek. Pro plánování je tato etapovitost výhodná: flotilu lze digitalizovat ve vlnách, počínaje trasami s nejvyšším počtem cyklů, místo dělat všechno najednou k jednomu datu. Termíny 2028–2029 jsou přitom provázané s daty vstupu prováděcích aktů v platnost: pokud se akty opozdí, povinnosti se odpovídajícím způsobem posunou. Po srpnu 2026 to přestala být hypotéza, protože akty podle čl. 12 odst. 6 a 7 stále nejsou. Datum 2029 proto berme jako nejdřívější možný okamžik, ne jako jistotu.
Kontext aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k PPWR – a toho, jak Komise tyto pravomoci využívá v praxi – rozvíjíme v analýze prvního aktu PPWR v přenesené pravomoci.
Od etikety k počitatelnému aktivu: RFID, kódy a otevřené standardy GS1
Čl. 12 mluví o nosiči normalizovaném a otevřeném – a to je dobrá zpráva, protože takový standard není třeba vymýšlet. Existuje léta a jmenuje se GS1.
Technologie identifikace se liší prahem vstupu a tím, co za něj nabízejí:
- Čárový kód / data matrix / QR – nejlevnější práh vstupu; nosič viditelný, čtený opticky, vhodný k identifikaci typu a dávky i pro informační vrstvu pro uživatele (QR kód z čl. 12).
- RFID (EPC) – bezkontaktní čtení, hromadné a bez přímé viditelnosti; umožňuje číst desítky přepravek najednou na bráně, automaticky počítat cykly a lokalizovat aktiva. To je přirozený nosič pro spravovanou flotilu RTP s kontrolovaným oběhem (pro pořádek: bekuplast není provozovatelem poolingu – mluvíme o flotile zákazníka).
Ve vrstvě standardizace dodává GS1 přesně ty prvky, které otevřený nosič dat vyžaduje:
- GRAI (Global Returnable Asset Identifier) – klíč GS1 vytvořený pro správu vratných aktiv: palet, beden a přepravek. Identifikuje aktivum podle typu, a je-li třeba, i jednotkově – pro sledování a třídění.
- EPC (Electronic Product Code) – syntaxe jedinečných identifikátorů fyzických objektů, s binární reprezentací určenou pro RFID tagy (Tag Data Standard). Je to most mezi fyzickou přepravkou a záznamem v systému.
- GS1 Digital Link a EPCIS – spojují kódy, tagy a výměnu dat o událostech do jednoho otevřeného řetězce identifikovatelnosti.
Není v tom žádná technologická exotika: digitální produktový pas obalu je spojení známé identifikace (kód nebo RFID) s otevřeným standardem (GS1) a datovým záznamem. Přepravka s tagem se okamžitě nestane zařízením IoT v plném smyslu, ale stává se počitatelným, identifikovatelným aktivem – a přesně to PPWR od spravované vratné flotily očekává.
Proč se vyplatí začít dnes: výhoda first-movera (bez kouzel)
Argument pro brzký start je čistě provozní:
- Shoda bez spěchu. Až se nosič dat a počítání cyklů stanou standardem pro spravované smyčky (2029), už označená flotila nevyžaduje dovybavení pod tlakem termínu. A protože RTP není nákup jednou provždy – flotila se obměňuje a rozšiřuje po vlnách – každá vlna obnovy je nejlevnějším okamžikem, kdy přepravky značit od výroby, místo je dovybavovat později v terénu. Směrově: značení objednané spolu s přepravkou je jednodušší než retrofit roztříštěné flotily; přesný účet závisí na rozsahu a technologii.
- Data, která stejně budou potřeba. Počítání obrátek a cyklů z čl. 12 a přílohy VI je tatáž metrika, která uzavírá vykazování cílů z čl. 29. Od 1. ledna 2030 má být nejméně 40 % přepravních obalů opakovaně použitelnými obaly v rámci systému opětovného použití a od roku 2040 hospodářské subjekty usilují o 70 % (čl. 29 odst. 1). Dvě odchylky jdou dál: ve smyčkách mezi vlastními provozovnami a s propojenými i partnerskými podniky (odst. 2) a při dodávkách jinému hospodářskému subjektu v témže členském státě (odst. 3) mají být obaly vhodné k opětovnému použití v rámci systému opětovného použití. Nařízení tu neuvádí procentní práh, jen požadavek popisuje slovy. Kdo počítá cykly, má důkaz shody i obchodní argument v jednom.
- Méně úbytků, větší kontrola. Bezkontaktní identifikace reálně omezuje mizení přepravek, zlepšuje přehled o stavech a lokalizaci aktiv – to je přínos viditelný nezávisle na regulaci.
- Spravovaná smyčka jako první projekt. Tam, kde přepravky krouží mezi vašimi lokalitami, propojenými nebo partnerskými podniky anebo k jinému hospodářskému subjektu v témže členském státě (čl. 29 odst. 2 a 3), máte provozovatele systému, kontrolu nad bránami a obchodně nejjednodušší případ pro zavedení identifikace. To je přirozený pilot.
Než se rozjede nákup tagů, je ale třeba zaznamenat dvě výhrady. První: čl. 29 nepředjímá, zda má být oběh uzavřený, nebo otevřený – vyžaduje systém opětovného použití a oba modely oběhu jsou jen jeho varianty popsané v příloze VI. Druhá: jiným hospodářským subjektem podle odst. 3 je výhradně někdo z uzavřeného katalogu sedmi rolí z čl. 3 odst. 1 bodu 12 – výrobce, dodavatel, dovozce, distributor, pověřený zástupce, konečný distributor a poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek. Profesionální konečný uživatel (čl. 3 odst. 1 bod 23) v tomto katalogu není, takže dodávka do závodu, který výrobek kupuje pro vlastní průmyslové použití a dále jej v dodané podobě neprodává, pod odst. 3 nespadá. Z čl. 29 tím nevypadává: odst. 2 a 3 jsou odchylkami od odst. 1, takže se taková trasa vrací pod obecný cíl 40 %.
Vědomě netvrdíme, že od roku 2029 budou miliardy přepravek nosit RFID – pro takové číslo neexistuje zdroj. Teze obstojí i bez něj: identifikovatelnost vstupuje do povinností vratných systémů a náklad dřívějšího startu je nižší než náklad startu pod tlakem.
Co to znamená pro flotilu RTP: role výrobce obalů
bekuplast, výrobce vratných obalů působící na polském trhu a součást mezinárodní skupiny, která funguje od roku 1985 a je zakořeněná v německé kultuře Mehrweg, pracuje v modelu obal jako počitatelné aktivum už desítky let. Digitální vrstva PPWR tu nic nepřevrací, jen si žádá důkaz.
Na straně produktu jsou podstatné dvě věci:
- Vrstva identifikace je dostupná už teď. V rámci značení a etiketování obalů lze přepravky vybavit čárovými kódy (jednorozměrnými), kódy data matrix (dvourozměrnými), barevnými kódy (colour coding) a RFID; individuální označení nanášíme mimo jiné sítotiskem, laserem, horkou ražbou či gravírováním. V rodině skládacích přepravek Clever-Retail-Box funguje patentovaný systém RFID karet, který umožňuje přepravky identifikovat a sledovat v dodavatelských řetězcích.
- Série navržené pro automatizaci. Linie vytvořené s ohledem na automatické sklady – jako silverline nebo contecline, se zesíleným, stabilním dnem pro dopravníky, válečkové trasy a systémy AS/RS – jsou prostředím, kde automatické čtení a sledování dávají největší smysl.
Poctivá výhrada: role výrobce obalů končí dodáním identifikovatelného nosiče v otevřeném standardu (přepravka plus tag nebo kód) a konstrukcí přívětivou k automatizaci. Samotný systém sledování – software, brány, integrace s WMS/ERP, datový záznam – je vrstva na straně zákazníka nebo IT partnera. Neslibujeme hotový pas na klíč; dodáváme flotilu, která je DPP-ready po fyzické stránce.
V PPWR se snadno zamění ještě jedna dvojice pojmů. Nařízení nazývá výrobcem (čl. 3 odst. 1 bod 13) toho, kdo obal vyrábí nebo si jej nechá navrhnout a vyrobit pod svým jménem či ochrannou známkou; na něm leží posuzování shody, EU prohlášení o shodě i technická dokumentace. Producent je v PPWR pojem ze zcela jiného režimu, z rozšířené odpovědnosti producenta (EPR, čl. 3 odst. 1 bod 15), a nemusí to být tatáž firma. Když v tomto článku píšeme hovorově výrobce obalů, máme na mysli dodavatele přepravek, nikoli roli z režimu EPR. Při mapování povinností si ověřte, kdo je ve vašem řetězci kým.
Co udělat teď: plán pro R&D, IT a logistiku
Není třeba čekat na kompletní soubor prováděcích aktů. Pět kroků, které lze začít hned:
- Identifikujte spravované smyčky. Vyznačte trasy, kde máte provozovatele systému a kontrolu nad oběhem: vnitropodnikové, v rámci skupiny a vnitrostátní k jinému hospodářskému subjektu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 12. Tam dopadnou požadavky na nosič dat a výkaznictví nejdřív – a tam je pilot nejlevnější. Při té příležitosti vyřaďte trasy k profesionálním konečným uživatelům: ty podléhají obecnému cíli z čl. 29 odst. 1, nikoli odchylce z odst. 3.
- Zvolte standard, ne vlastní formát. Postavte identifikaci na GS1 (GRAI pro vratná aktiva, EPC pro RFID). Normalizovaný, otevřený nosič z čl. 12 míří přesně tímto směrem; vlastní, uzavřený formát je technologický dluh.
- Vyberte nosič podle trasy. Nízký počet cyklů a ruční čtení – čárový kód, data matrix nebo QR. Vysoký počet cyklů, brány, automatizace – RFID. Často nejrozumnější je mix.
- Nastavte počítání cyklů jako metriku dvojího užití. Totéž číslo obslouží výkaznictví systému opětovného použití (příloha VI), budoucí nosič dat (čl. 12) i vykazování cílů z čl. 29 – nastavte je jednou, používejte opakovaně.
- Značte nové přepravky od výroby. Při obnově nebo rozšiřování flotily objednávejte přepravky připravené pro zvolenou identifikaci – směrově je to jednodušší než retrofit v terénu. Rozsah možností značení si potvrdíte u výrobce.
Úplný obraz požadavků PPWR najdete v našem průvodci PPWR – co nařízení 2025/40 znamená pro firmy. O tlaku na digitalizaci a automatizaci ve skladu píšeme v analýze PPWR a intralogistika a řešení pro automatizované sklady shrnuje stránka obaly pro intralogistiku. Celá kampaň a nástroje – v Centru PPWR.
FAQ
Vyžaduje PPWR pro obaly digitální produktový pas?
Ne přímo. Digital Product Passport je nástroj nařízení ESPR (EU) 2024/1781 a obaly nejsou v prvním pracovním plánu ESPR z dubna 2025. PPWR naopak zavádí vlastní digitální vrstvu: harmonizované etikety a normalizovaný, otevřený, digitální nosič dat, a od systémů opětovného použití vyžaduje vykazování cyklů. Nařízení přitom počítá s propojením s dalšími informačními povinnostmi: pokud právo Unie vyžaduje, aby nosičem dat šly i informace o výrobku v obalu, jdou obě sady informací jedním nosičem a musí být snadno odlišitelné (čl. 12 odst. 5). V praxi je efekt podobný – vratný obal má být digitálně identifikovatelný a počitatelný.
Odkdy musí mít vratné obaly QR kód nebo jiný nosič dat?
Od 12. února 2029 – nebo 30 měsíců od vstupu prováděcího aktu zavádějícího harmonizované etikety v platnost, pokud tato lhůta připadne později (čl. 12 odst. 2 PPWR). Požadavek se netýká otevřených systémů bez provozovatele.
Je RFID povinné?
Ne. Předpis mluví o QR kódu nebo jiném normalizovaném, otevřeném, digitálním nosiči dat – RFID je jednou z možností. Volí se tam, kde jde o bezkontaktní a hromadné čtení a o automatické počítání cyklů: spravované flotily, brány, skladová automatizace.
Čím se digitální produktový pas liší od QR kódu vyžadovaného PPWR?
Nosič dat z PPWR zpřístupňuje určenou sadu informací o obalu (mimo jiné složení, vhodnost k opětovnému použití, sledování a počítání cyklů). Pas v modelu ESPR klade vyšší požadavky na standardy dat, rozhraní a infrastrukturu. Oba se opírají o tatáž základní data – jejich uspořádání podle PPWR je základ pro případný budoucí DPP.
Co je GRAI a EPC – a k čemu je pro RTP otevřený standard?
GRAI (Global Returnable Asset Identifier) je klíč GS1 pro správu vratných aktiv (palety, bedny, přepravky) – identifikuje aktivum podle typu, nebo jednotkově, pro sledování a třídění. EPC (Electronic Product Code) je syntaxe jedinečných identifikátorů s binární formou pro RFID tagy. Otevřený standard přímo odpovídá na požadavek normalizovaného, otevřeného nosiče z čl. 12 a chrání před závislostí na uzavřeném formátu.
Týkají se povinnosti i otevřených systémů (open-loop)?
V omezeném rozsahu. Požadavek na etiketu a nosič dat se nevztahuje na otevřené systémy, které nemají provozovatele systému (čl. 12 odst. 3), a příloha VI takové systémy osvobozuje od části obecných požadavků, mimo jiné od pravidel výkaznictví. Rozhoduje tedy přítomnost provozovatele, a nikoli samotný model oběhu: otevřený systém, který provozovatele má, podléhá těmto požadavkům přesně stejně jako uzavřený.

Plastová přepravka silverline se zesíleným dnem
300 x 200 x 120 mm - Celoplastový skladovací kontejner - řada silverline

Plastová přepravka contecline s plnými stěnami
600 x 400 x 220 mm - Plastový plný kontejner pro automatizované sklady - řada contecline

Skládací přepravka Clever-Retail-Box
600 x 400 x 285 mm - Plastový skládací box pro e-shopy - Clever-Retail-Box

Kontejnery ALC tradeline
600 x 400 x 260 mm - Kontejner ALC tradeline


